Deník

Před časem jsme dostali bláznivý nápad, že si vyrazíme na dovolenou teď v zimě, abychom si v tomto chladném a nepřívětivém období užili sluníčka a koupání v moříčku. Že to bude nějaká exotika bylo jasné hned od začátku. Po zvažování pro a proti jednotlivých zemí, jsme došli k závěru že Keňa bude nejlepší, nejenže tam je krásné teplíčko, ale hlavně nechá se tam zažít dobrodružství v podobě safari.

A tak 10.2.2009 začala naše cesta do Keni. Po úmorných 11 hodinách cestování letadlem jsme stanuli na černém kontinentu na letišti v Mombase. A musím hned na úvod říct, že dovolená předčila všechna naše očekávání.

Ubytováni jsme byli v hotelu PAPILLON LAGOON REEF HOTEL, kde jsme se měli jako v pohádce. Nádherné bydlení, překrásná zahrada s baobaby a kokosovými palmami, pod kterými bylo dostatek lehátek pro všechny hosty. Pohádková pláž s bílým jemným pískem připomínajícím Karibik a rozkvetlá zelená zahrada s příjemnou vůní ibišků a oleandrů. Jelikož Keňa leží na rovníku, tak si člověk uvědomí, jak je příroda mocná a silná... Příliv a odliv je malý zázrak a rozdíl mezí ním je i 30 metrů. Personál hotelu, vždy usměvavý a ochotný vyhovět všem požadavkům a při každém setkání zazní pozdrav JAMBO. A navíc přímo do areálu hotelu nás chodily navštěvovat 4 druhy opic, které se chtěly kamarádit nebo něco vyloudit.  No zkrátka takový malý ráj na zemi. Všechny lidičky, které jsme tu potkali se stále usmívali a řídili se jejich tamějším heslem - HAKUNA MATATA - nic není problém. Z toho bychom si měli vzít příklad!

Ale to nejlepší nás teprve čekalo - 3 denní safari. Safari, i přes upozornění delegáta na nespolehlivost místních prodejců, jsme si zajistili samy u plážového prodejce Zita. A vůbec jsme neprohloupili, nejenže bylo na Zita absolutní spolehnutí, ale původně dohodnuté dvoudenní safari jsme si po absolvování prvního dne prodloužili na tři, což by od cestovky sotva šlo. V mikrobusu pro 8 lidí jsme byli pouze my čtyři a naše usmlouvaná cena se s cenou od cestovky také nedala srovnat!

První den nás čekala asi 2 hodinová cesta z hotelu do parku Tsavo East. Jen malý kousek od průjezdu branou parku jsme uviděli první stádečko zeber, chvíli na to ležel hned u cesty stržený buvol. Nějaký čas jsme čekali, zda se neobjeví lev, aby si pochutnal na ulovené kořisti, ale museli jsme dál. Jeli jsme do kempu Red elephant, kde jsme měli objednaný oběd a ubytování. Když jsme přijeli na místo, nevěřili jsme vlastním očím, přímo před naším domečkem, odděleni jen plotem, stála u malého napajedla skupinka slonů. A tak namísto odpočinku před večerním safari jsme seděli na zápraží a pozorovali slony, kteří si užívali bahenní koupel. Později přišli k napajedlu antilopy a buvoli.

Při večerním safari jsme viděli, krom velkého množství býložravců, také skupinku lvů bydlící na skále. Po vynikající večeři pod širým nebem a při plápolání ohně, bylo pro hosty připraveno vystoupení místních hudebníků. A tak při zvuku bubínků a druhého, pro nás neznámého, hudebního nástroje jsme si vyzkoušeli něco z místních tanců. V noci jsme měli soukromé noční safari, když se u napajedla soustředilo další stádo slonů.

Ráno po snídani jsme jeli zkontrolovat skupinku lvů a hurá do dalšího parku Tsavo West. Zde jsme viděli žirafy, zebry, antilopy a další býložravce.

A už nás čekala cesta do parku Amboseli. Cesta byla náročná, ale velice zajímavá. Projíždí se územím Masajů, kde jsme měli možnost vidět jak žijí a jak obdělávají svá políčka. Masajské dětičky mávají na každé projíždějící auto a při zastavení čekají na různé dobroty od turistů. Asi po 3 hodinách krkolomné jízdy, kdy asfaltová silnice skončí a dále už vede pouze prašná cesta s někdy dost velkými dírami, jsme dorazili k dalšímu ubytování a na oběd. V tomto kempu jsme bydleli ve velkých stanech pro dvě osoby s vlastním příslušenstvím.

Po odpoledním odpočinku jsme vyrazili na večerní safari. Park Amboseli se rozkládá na dohled od Kilimandžára a měli jsme to štěstí, že jak při večerním tak při ranním safari bylo více méně bez mráčku. Je úchvatná podívaná vidět překrásná zvířata s majestátním Kilimandžárem v pozadí. Viděli jsme spoustu slonů, pakoňů, antilop, buvolů a ostatních býložravců. A krom toho pro nás velký zážitek, lev ležící přímo u cesty. Druhý den ráno se nám poštěstilo vidět stádo hrochů, hyenu při ranní hygieně, smečku šakalů a lva s lvicí se zkrvavenýma předníma nohama právě odcházející z ranní hostiny.

Je zajímavé sledovat měnící se krajinu, od zarostlé hustým porostem keřů, přes krajinu porostlou pouze akáciemi, po úplnou savanu, kde široko daleko není žádný strom. Zkrátka Keňa je prostě úžasná.

A potom nás už čekala cesta do hotelu, kterou jsme měli zpestřenou zničením dvou pneumatik. Ještěže Keňané jsou lidé kteří si navzájem pomáhají, nevím, nevím jak dlouho bychom stáli na silnici v Čechách, než by nám někdo půjčil svoji rezervu.

Dali jsme si jeden den relaxace na hotelu a vyrazili jsme na výlet za delfíny. Vyjeli jsme hned po brzké snídani, opět s naším beach boys Zitem a přejeli trajektem do Mombasy. Asi po hodině cesty jsme byli na místě. Nalodili jsme se na loď, která připomínala starou plachetnici a ve společnosti několika holanských zubních dentistů jsme odjížděli na lodní výlet do rezervace Wasini, NP Kisite-Mpunguti. Projížděli jsme vcelku klidným oceánem a pozorovali okolní přírodu. A najednou se zčeřila voda a objevily se veliké ploutve.... Ano, opravdu připluli. Delfínů bylo hned několik a všichni se pod hladinou i nad ní náležitě nakrucovali. Byl to krásný zážitek, jen nám bylo líto, že za nimi nemůžeme do vody. Korálový útes, kde jsme plánovali šnorchlování byl o kousek dál. S delfíny se nám loučit nechtělo,ale čas byl neúprosný. Kapitán rozjel loď vstříc korálovému útesu. Tam jsme nandali ploutve, brýle a šnorchly a šli plavat pod hladinu. A bylo na co koukat, různé korály, ryby i chobotnice. Po hodině plavání nastal čas oběda, který jsme absolvovali v jednoduché venkovní restauraci ozdobené spoustou květin. Jako předkrm byl krab, pak přišla na řadu nějaká další příšerka a hlavním jídlem byla ryba ( prý čerstvě chycená ) s rýží. No jelikož nejsme žádní vyznavači mořských plodů, tak jsme byli rádi za ovoce jako zákusek. Ale jako zážitek to bylo super. A pak už jen přebrodit mělčinu, vyšplhat se na loď a hurá do hotelu.

Pak jsme už jen relaxovali na hotelu, užívali si sluníčka a koupání. Odpočinek jsme si zpestřili jen malou projížďkou na velbloudech.

Co říci na závěr? Snad jen slova která vyšla v IN magazínu HN: "Černý kontinent dokáže dojmout, uchvátit a připoutat si člověka napořád. Pro toho, kdo mu propadne, se stává návykovou látkou, bez které se nelze obejít." S tím nezbývá než souhlasit. Do Keni se určitě vrátíme, protože tam každá z nás nechala kus svého srdce.

Iva Maříková, Zuzana Ranftlová, Dana Hybrantová a Iva Nollová